Březen 2012

Amerika, Amerika

30. března 2012 v 20:30 | dadulka |  Pracovní úspěchy a prohry
Dadulka je zavalená prací. Bohužel nemůže psát otevřeně, pro případ, že by existence jejího blogu vyšla najevo v pracovním životě. Nedá mi to ale, abych nenapsala alespoň pár odstavců o situaci, v jaké se aktuálně nacházím.

Budování továrny v USA není naštěstí žádným tajemstvím, bylo to oznámeno i v novinách. Zahájení výroby se se vší parádou odehraje za několik týdnů. A právě tato slavnostní ceremonie se změnila na upíra, který vysává nejen mne, ale zejména mého kolegu, hlavního organizátora celé akce. Tento zkušený a schopný muž si jako pravou ruku vybral právě mou maličkost, v dobré víře, že ví, co činí. A tak se mé pracovní povinnosti navýšily o veledůležitý americký projekt.

Na úvod musím poznamenat, že organizovat takovou událost (celodenní program pro pár set lidí, a že nejde o osoby ledajaké, a k tomu další hromadu aktivit a věcí nad rámec) ve dvou lidech z Prahy a bez člověka na místě je věc téměř nemožná. To je jasné každému myslícími člověku. Výjimkou potvrzující pravidlo je v tomto případě ... asi si domyslíte. Vedení mi mou úlohu opravdu neusnadňuje. Není vždy jednoduché plnit jeho očekávání, ač se mi to zatím daří. Jaký bude výsledek, uvidíme za měsíc. Přinejhorším budeme s kolegou bez práce.

Na celém projektu pro mne byla největším lákadlem příležitost pracovně do USA vycestovat. Kdyby rozhodnutí záleželo na kolegovi, píšu vám z Iowy. Bohužel není tomu tak a dle posledního vývoje ani nebude. Můj "americký sen" se mi rozplývá před očima. A to jsem si dokonce zařizovala pas, což dnes představuje investici ve výši 600,- Kč. Tohle a všechna ta dřina, o nervách nemluvě, by si doměnu v podobě firemní letenky zasloužilo. V duchu si představuji, jak vystupuji z letadla, vycházím z letiště, mé oči padají na velkou ceduli s nápisem WELCOME TO AMERICA! a přistavené auto mne odváží objevovat krásy amerického Středozápadu.


Dost bylo snění, šup zpátky do reality.

Most přes navždy

14. března 2012 v 20:00 | dadulka |  Dadulka knihomol
Most přes navždy je knihou, o niž jsem si před pár lety napsala Ježíškovi a ve všech směrech to byla velmi zajímavá volba. Těžko bych po této knize jinak sáhla, ale krátký uvodník na obálce mne přesvědčil, ač jsem při četbě zjistila, že o obsahu jsem měla úplně jiné představy. Jejím autorem je Richard Bach, americký spisovatel, o němž jsem do té doby neslyšela. Jak jsem zjistila až při četbě, velkým koníčkem tohoto muže je letectví, kterému doslova obětoval část života a často se na něj odkazuje i v knize, a zo jak v reálné, tak i v metaforické formě.

Kniha Most přes navždy je krásným, autobiografickým, lehce filosofickým příběhem o hledání té pravé a jediné velké lásky, životní družky, Dokonalé ženy. Jak všichni víme, nalezení správného partnera není věc jednoduchá, ba dokonce pro mnoho lidí přímo nedosažitelná. Překážky, které nám při hledání brání, jsou nezřídka zakořeněny v nás samých, což je jak případ autora, tak i můj případ a tedy jeden z důvodů, proč mne kniha oslovila. Rovněž sdílím autorovu potřebu svobody, strach z omezování a ze zklamání, jaké může přinést připoutání se k jiné lidské bytosti. Richard Bach byl nakonec schopen přenést se přes tato rizika. Jak jeho hledání dopadlo, neprozradím, zato mohu nabídnout některé z myšlenek knihy:

Nenašel jsem však žádné místo, žádného člověka na celém světě, který by mi mohl dát odpovědi, to mohlo udělat jedině mé vnitřní já, kterému jsem se bál věřit. Musel jsem plavat svým životem jako velryba a plnit celou svou tlamu tím, co řekli jiní lidé, co napsali a co si mysleli, ochutnávat to a ponechávat si částečky vědění o velikosti planktonu, které pasovaly k tomu, čemu jsem chtěl věřit.

Chyby neexistují. Události, které přitahujeme, ať už příjemné či nepříjemné, jsou nutné k tomu, abychom se naučili, co se potřebujeme naučit; každý krok, který uděláme, je nezbytný k tomu, abychom dospěli do místa, do něhož jsme se rozhodli jít.

Vše, co tě okouzluje, tě také vede a chrání. Když jsme vášnivě posedlí něčím, co milujeme - plachetnice, letadla, myšlenky - kouzelná lavina před námi vyhlazuje cestu, přizpůsobuje pravidla, důvod, rozkoly, přenáší nás přes propasti, strachy, pochybnosti.

R. Bach, Most přes navždy, nakl. Synergie, Praha 1998